Jmenuji se Alena Čecháková a jsem skutečnou milovnicí tance.

Tanec mi umožňuje vypnout, relaxovat, tvořit a nejlépe vyjádřit samu sebe. Naplňuje mě obrovskou radostí, spontánností a mé srdce vášní. A to všechno, co mi tanec dává a čím mě naplňuje, stojí za to předat dál. A dělám to nesmírně ráda. Věřím, že bylo mým životním posláním vytvořit a 'učit' Sensual a Soul dance. Slovo učit je v uvozovkách záměrně. Jsem totiž spíš takovou průvodkyní těch, co se chtějí vydat na cestu objevování toho všeho, čím jsou a  tanec je v tom výborný pomocník.

Než jsem ale k tomuhle dostala, stalo se mnoho věcí, co proměnily mě i způsob, jakým nahlížím na tanec. Vlastně , on se stále proměňuje.Dovolte mi se s Vámi podělit o příběh, který tomu všemu předcházel :

Byly mi asi 4roky, když jsem začala tančit. Naši mi říkali, že nebylo těžké uhodnout, na jaký kroužek mě mají přihlásit, protože jsem si ho přirozeně vybrala. Tančila jsem prostě všude, kde to šlo. Ne každý druh tance mě ale bavil. Například tolik na Slovensku populární lidové tance mě moc nechytly a tak jsem šla o patro výš ve stejné budově Slovnaftu Bratislava, kde byla jedna taneční skupina. To už mě bavilo o poznání víc. Skupina se ale rozpadla a já tedy pokračovala do posledního patra. Patra, kde se vyučovaly společenské tance. A já se naprosto nadchla, hlavně tedy pro latinsko-americké tance :). Měla jsem tehdy velké štěstí na dobrého partnera, kterých je, jak jsem zjistila po přestěhování se do Prahy, pomálu. V Praze jsem nakonec z tohoto důvodu po 9letech se společenskými tanci sekla. Nenašla jsem nikoho, kdo by sdílel stejné nadšení pro tanec jako já a sama jsem je tančit nemohla..S tancem jsem ale také přestat nemohla. Už coby 13ti letá jsem tedy tajně utíkala na dětské diskotéky, z čehož měli obzvláště mí rodiče velkou radost :)

Už v té době jsem nějak vnímala, že největší radost je pro mně, když mohu tančit volně na rozdíl od toho, jak tomu bylo doposud, tedy kdy jsem musela tančit tak, jak se 'má'. V létě jsem taky vždycky nějak navnadila kámošky a  dávala s nimi dohromady různé choreografie.

Krátce po smrti mého otce se tanec stal jedním z mých hlavních zdrojů obživy. Nejdřív tzv. Gogo tanec a posléze i striptýz, ke kterému mě částečně přivedla finanční nouze, ale i jakási vnitřní potřeba pochopit a  překročit společenská tabu. Dříve bych si nikdy nedokázala představit, že tohle budu někdy dělat. Já sama jsem kdysi striptérky jako většina společnosti odsuzovala (aniž jsem vlastně věděla proč) a pak se i dlouho styděla ostatním přiznat, že tu práci dělám.. Asi jsem sama tou zkušeností potřebovala projít, abych zjistila, proč to tak je..Něco cenného mi to dalo, ale to jsem měla zjistit až léta potom. Přišla jsem tam s očekáváními, která samozřejmě nebyla naplněna. Byla v tom touha po obdivu, pozornosti a další motivace , které si uvědomuji až teď.  Ovšem po letech práce ve stripklubech jsem v sobě objevila odpor ke  způsobu, jakým se tam chovají muži k ženám i jak se tam ženy samy prezentují , aby nalákaly muže na lap dance. Něco, z čeho by měli být muži uneseni, se tam stalo jakýmsi spotřebním zbožím. Bez velké hodnoty. Už jsem v té práci nedokázala pokračovat. Striptýz samotný  jsem ale nezavrhla. Považuji ho za umění, které je nabito erotikou, která je součástí našeho života a umožňuje PUSTIT ji ven, vyjádřit.  Jistě znáte kabaretní tanečnici Ditu von Teese, která svou žhavou show dělá s grácií a fascinuje celý svět. Takže  stripkluby mě naučily i něco skvělého, že sexualita v nás,když ji správně uchopíme, může dodat našemu životu nový rozměr a hloubku.

Sama jsem se stala několikrát vicemiss Strip Čr. Vystupovala v divadle a v zajímavých projektech. V roce 2020   jsem úspěšně absolvovala lektorský kurz Instruktor Pole dance pod záštitou MŠMT. Stále se učím novým věcem, zkouším různé styly tanců a tanec mě baví čím dál víc :) Možná proto, že už v něm není takový dril.

Po letech jsem se přes výuku Pole dance dostala "náhodou" ke klientce, která mě vlastně velmi inspirovala tím, že toužila udělat vystoupení pro svého muže, chtěla být svůdná, ale jako by jí to nešlo. Ne přirozeně. Ač o to velmi usilovala..A tehdy mi to došlo. Je to ten vnitřní pocit, který u toho máme, co vlastně i působí na okolí. A  my ženy se často vnitřně stydíme po této stránce projevit, ačkoliv si to tolik přejeme. Chceme se odvázat , ale  máme nějaký vnitřní blok, co nám v tom brání. A pak je to hrané. Intuitivně jsem s ní pracovala na rozpohybování pánve a boků. Na procítění pocitů, které při tom cítí..Je neuvěřitelné, jak ta žena ožila.

A tehdy jsem pochopila, že mě k této profesi život nepřivedl náhodou. Zavdal ke vzniku úžasného tance ,který pomáhá ženám uvědomit si SEBE- svou sílu, jemnost i divokost- objevit aspekty ,co dosud neznaly. Umožňuje stávat se celistvějšími a růst.. Nejde již o to smyslnost  účelově používat k získání pozornosti. Být prvoplánově sexy (jako tehdy já). Ale objevit ji v sobě, nechat se jí obohacovat a nebát se ji vyjadřovat. Najít ten střed. Sensual dance je mé zaměření, "mé dítě" ,které mě stále inspiruje, stále se učím i já sama. Lekce na mé hodině tedy je i o možnosti sdílet to, kdo doopravdy jste. I to, za co se stydíte a normálně neukazujete. Zde můžete, když budete chtít. Věřím a je mým cílem, aby vše mohlo být sdíleno. Abyste se mohly cítit jako "doma" a podpořeny. To je nesmírně osvobozující pocit